pondělí 20. června 2011

Jak se šije deka

Deka nebo spíš přehoz. Výslednou velikost zatím tuším, dotvoří ji krajová bordura. Princip "log cabin" je podle mého úžasný pro patchworkové začátečníky jako já. Pomocí jednoduchého skládání obdélníků lze docílit i nejrůznějších vzorů. Snadno lze při samotném šití přizpůsobovat velikost bloků a tím i celé deky. Inspirací k této dece mi byla částečně i květnová Marina a její nádherná deka. Jednotlivé bloky jsou sestaveny pomocí metody "Quilt as you go" (pokračování).


prošíváno trojitým stehem


rub deky

Další velmi snadné guilty "as you go": dětský qult, čtvercový blok, snadné spojování bloků.

Pruhy látek jsem řezala halabala, více, či méně šikmo. Látky středu jsem střídala podle intuice.

 Sežehlovala vždy ven.

Výsledek jednoho bloku měl být čverec. Ten mi vnikl až po přišití posledních pruhů. Až ty jsem zarovnala na požadovaný rozměr. Zvolila jsem tyto krajové látky jako hlavní a proto se v dece vyskytují nejvíce. Látky by se měly střídat a sousední látka je vždy jiná. V každém bloku je jedna bílá a jedna výrazná tmavá kytička.
Navazování bloků není úplná náhoda, ale ani žádný tvrdý řád. Jde jen o vlastní fantazii, vkus a celkový dojem. Každý podle svého oka:-))

Jednotlivé bloky jsou spojeny francouzským švem. Sendvič se skládá z topu (jeden čtverec o velikosti 52x52cm), výplně o stejné velikosti (nízkogramážový vatelín) a spodního dílu deky o velikosti alespon 55x55cm. Něco sežere prošívání, tak ten spodek raději větší!

Prošívala jsem kolemdokola podél každého švu bez přerušení. Celé trojitým stehem. Je to zdlouhavější, taky to sežere něco nití:-)) Ale vysledek se mi moc líbil. Taky u tohoto typu křivolaké deky nemusíte nutně dodržovat vždy stejnou vzdálenost od švu. Jednou jsem prošívala na šířku celé patky, jednou na rysku. Jak mi najela jehla, tak jsem díl otočila a šila dál..... Trojité prošití taky něco vydrží...!

A ted spojování dílů. Díl vyžehlete, vemte pravítko a odměřte - spodek deky musí přečuhovat minimálně 2cm od topu. Co přebývá, odstřihněte nebo odřízněte. 
Sešíváme vždy dva díly tak, že je k sobě přiložíme spodním dílem, prošpendlíme tak, aby okraje topu k sobě lícovaly. Sešíváme u krajíčku horního dílu. Můžeme horní kraj chytit i nemusíme.



Šev rozžehlíme, jeho okraje založíme dovnitř a sežehlíme. Prošpendlíme a přišíváme při krajíčku, at je to pěkné. Já používám patku s vodičem. Už jsem ji zminovala u návodu na kabelku Amy. Bez té se neobejdu.
Pak mám šev takhle krásně rovný a vedený těsně při krajíčku.
Hledám, hledám a koukám, že patku s vodičem jsem si u deky nevyfotila. Tak sem dám fotku z šití kabelky. Ve středu je plíšek, který vás při šití vede a nenechá vás vyběhnout mimo svou trasu. Pokud budete šít pravý lem, dáte jehlu úplně vlevo. Pokud levý lem, necháte jehlu uprostřed. Plíšek je malinko vyboulený a na jehlu je tam přesně místo.

Tímto způsobem lze sešívat jakékoliv bloky deky a přitom se vyhnout prošívání veliké deky na závěr. 

Líbí se vám? Mně moc. Nevím, jestli to je z fotky poznat, ale ty barvy jsou úžasné. Deka úplně září. Jestli ještě někdy půjdu do dětské deky, tak zvolím opět Riley Blaka. Jeho látky jsou opravdu nádherné. 
Já jsem deku ještě rozšířila o pruhy na bocích. Jsou přišité stejným způsobem. Celá deka je olemovaná sešitými pruhy, od každého vzoru.


 Berte můj blog spíše jako inspiraci, ne jako podrobný tutorial.

A pro koho deka byla určená? O tom v mém dalším blogu.
Děkuji za přečtení až sem.
ha

sobota 18. června 2011

Jak jsem šila Amy Butler


Originál návod a střih je podle AMY Butler, jedná se o volně stažitelný střih:

Nejedná se o překlad originálu, ale o fotonávod mého postupu. Pracovala jsem pouze se střihem, občas nakoukla do návodu. Inspirací mi byl časopis Marina a Belletčiny postupy, rady. Kdo chce šít, prosím vytiskněte si i originál návod a střih.
Můj návod ke stažení v PDF Z D E.

Jako první jsem šila tuto zkušební kabelku. Je vyztužena pouze ronopastem a plátnem:

 
Je měkčí a nedrží tolik tvar. Ale na škodu to tolik není. Každopádně se krásně šije.

 
Tato kabelka je vyztužena ronarem a ronopastem:

Drží krásně tvar, s ronarem se hůř pracuje, je tuhý. Ronar nažehlený na pohledové látce se mi trochu zvlnil. Příště bych použila v této pevnosti něco nezažehlovacího. Myslím, že tady vám Martina poradí.

doplněno 12/2011: DNES bych neváhala použít DEKOVIL, dá se s ním pohodlně pracovat i ve švu!!

Ještě mě napadlo, že kdo si netroufá na ronar, na boky by mohl stačit ronolin zvenku, ronopast zevnitř. Lépe se s tím bude pracovat.

Kabelka je lehounká!!!!!


Tak začínáme!!

 

Začneme svrchní / pohledovou částí.


Potažené a nažehlené všechny díly „těla“ kabelky: pozor na to zahnutí nahoře, musí tam být. Amy má v originále kabelku protočenou. Já jsem ji neprotáčela, ale vložku jsem vsunula dovnitř a pak kolem dokola prošila.


Držáky uch: držáky jsem podkládala nějakým slabším vatelínem / termolínkem



POZOR !!!!!!

Vsuvdu dělat nemusíte, já jsem ucha nakonec přišila matracovým stehem k látce.

Holky, díl dna je trochu delší, až ho budete zastřihovat, nezapomente, že rozšiřuje, at ho nezastřihnete moc. Kdo používá ronar, pomalinku prošívat přes ty pásky na ucha, ujíždí to.


KLOPA
Magnetek mám ještě podložený kouskem ronopastu!!!!! Použila jsem slabý magnetek a moc to nemagnetuje, je tak do klopy dovnitř tašky, tak použijte raději silnější. 





PODŠÍVKA


Holky, pokud si necháte delší i podšívku a nebudete pak našívat ten horní proužek, už to nahoře nezastřihnete, pokud byste to měly delší a nesedlo vám to. Já jsem si takhle spasovala a pak, když mi to sedlo, jsem našila pruh z hlavní látky a zahla dozadu. Ale jak jsem psala, jehlu doleva, ronopast vystřihnout raději i s tužkou a vyjde to!!!


SESAZENÍ VNĚJŠKU

Přišité boky vpravo za chyby se omlouvám, psala jsem to v noci

Šila jsem to tak, že horní nit je vevnitř, dolní zvenku, tak pozor, at to máte hezké
 









UCHA – délku nechám na vás, do ruky nebo přes rameno. Připevněte si je ke kabelce sponkami a uvidíte

VNITŘEK
Holky vnitřek už zvládnete. Podle střihu vystřihnout plátno, vložit zip. Nebo si ušijte dovnitř jakýkoliv organizér, já to mám v plánu, ale ne na stole….. Pak vsadte do kabelky tak, aby se vám pěkně vytvarovala. Přišito jen skrz naskrz v jednom místě. Kdyby jste s tím měly problém, piště dotazy k tomuto blogu a já sem budu koukat.

 
S dotazy se na me klidně obratte zde nebo v mém fler fan klubu Amy Butler.
Hanka


 

pondělí 13. června 2011

Také milujete staré perletové knoflíky?

Mother of Pearl Buttons
Mám je doma jen tak. Když se je rozhodnu někam přišít, několikrát je promnu v ruce, přendám je z ruky do ruky, potěším se, abych je zase vrátila zpátky do krabičky. Jsou mnohem krásnější, než ty plastové, jemnější na omak, chladí na tváři. Navzájem o sebe cinkají. Každý z nich je originál, nenajdete dva identické!
No, nejsou nádherné?


Co jsem se dozvěděla o jejich historii
Městečko Muscatine v Iowě bylo dříve čilým vývozcem perlových knoflíků, aby dnes téměř zapomenuté vítalo už jen zvědavce těchto skvostů ve svém muzeu (http://www.muscatinehistory.org/pearl_button_industry.php).

Dříve se nazývalo "Pearl Button Capital of the worl" a v roce 1905 zaměsnávalo na tísíce mužů sběračů, otevíračů a čističů mušlí. Jiní zase obsluhovali stroje na vykrajování kulatých polotovarů a vrtání dírek. Ženy dávaly knoflíkům modní tvar a vzhled, leštily, třídily knoflíky podle barev, velikosti a tvaru. Přišívaly je na jednotlivá platíčka. Knoflíkový průmysl neušetřil ani děti, i ty byly zaměstnávány.
Vynález plastových knoflíků, zipů a modní změny způsobily, že perlový průmysl pomalu mizel. V roce 1967 byl v Muscatine vykrojen poslední perlový knoflík.


Dnes se většina perlových knoflíků vyváží z Asie. Jsou vyráběny ze skořápek škeblí, slávek, a různých mořských i sladkovodních měkkýšů. Jsou vykrajovány laserem a potahovány polyesterovým ochraným filmem.

Ted se pokochejte mojí skromnou sbírkou.