pondělí 13. června 2011

Také milujete staré perletové knoflíky?

Mother of Pearl Buttons
Mám je doma jen tak. Když se je rozhodnu někam přišít, několikrát je promnu v ruce, přendám je z ruky do ruky, potěším se, abych je zase vrátila zpátky do krabičky. Jsou mnohem krásnější, než ty plastové, jemnější na omak, chladí na tváři. Navzájem o sebe cinkají. Každý z nich je originál, nenajdete dva identické!
No, nejsou nádherné?


Co jsem se dozvěděla o jejich historii
Městečko Muscatine v Iowě bylo dříve čilým vývozcem perlových knoflíků, aby dnes téměř zapomenuté vítalo už jen zvědavce těchto skvostů ve svém muzeu (http://www.muscatinehistory.org/pearl_button_industry.php).

Dříve se nazývalo "Pearl Button Capital of the worl" a v roce 1905 zaměsnávalo na tísíce mužů sběračů, otevíračů a čističů mušlí. Jiní zase obsluhovali stroje na vykrajování kulatých polotovarů a vrtání dírek. Ženy dávaly knoflíkům modní tvar a vzhled, leštily, třídily knoflíky podle barev, velikosti a tvaru. Přišívaly je na jednotlivá platíčka. Knoflíkový průmysl neušetřil ani děti, i ty byly zaměstnávány.
Vynález plastových knoflíků, zipů a modní změny způsobily, že perlový průmysl pomalu mizel. V roce 1967 byl v Muscatine vykrojen poslední perlový knoflík.


Dnes se většina perlových knoflíků vyváží z Asie. Jsou vyráběny ze skořápek škeblí, slávek, a různých mořských i sladkovodních měkkýšů. Jsou vykrajovány laserem a potahovány polyesterovým ochraným filmem.

Ted se pokochejte mojí skromnou sbírkou.

1 komentář:

  1. Jsou nádherné. Ty by se Jendovi líbily, miluje knoflíky.

    OdpovědětVymazat